Po roce jsme se vrátili na místo činu do nádherné atletické haly ve Vítkovicích, kde se konal Krajský halový přebor ml. a st. žactva. Vloni jsme ukořistili 3 medaile a 1 titul a v letošním roce jsme zaznamenali drobné zlepšení…
ZÍSKALI JSME 16 MEDAILÍ A 4 TITULY KRAJSKÝCH PŘEBORNÍKŮ!!!

Aďa Borovská – sprint a 150 byla jasná volba, ale dlouho jsme váhali nad třetí disciplínou a zvolili překážky. Aďa si pohlídala techniku, udržela tříkrokový rytmus, vylepšila si v rozběhu PB téměř o vteřinu a z 2. místa postoupila do A finále. Tam už nebyl problém s čistou hlavou a sebevědomím ubrat další 2 desetiny a doběhnout si pro titul přebornice ZL kraje. Následně přidala ještě bronz ze sprintu a titul vicemistryně na 150 m!

Marky Bruštíková – se vrací po dlouhém zranění, což se podepsalo v běhu na 150 m, kde ji bohužel postihl pád. Nicméně vstala a závod za potlesku tribun dokončila. Chuť si pak spravila v kouli, kdy posunula svůj osobák za 6metrovou hranici.

Kika Franeková – se nám od ledna přesunula do kategorie st. žaček, takže jsme původně jeli spíš pro zkušenosti. Ve výšce zachraňovala skoky až třetím pokusem a dělala to tak dlouho, až si vyskákala překvapivý bronz. V euforii se přemístila do koulařského sektoru, zjevně si nevšimla, že koule váží v této kategorii o 1 kg víc a švihla ji do vzdálenosti, kde ležel titul vicemistryně ZL kraje. Prostě Kika….

Nela Jančová – chtěla původně běžet jak 3 km tak 1500 metrů, což bohužel atletická pravidla nedovolují, tak si jako doplňkovou disciplínu zvolila dálku, kterou měla spíš do počtu. Běh na 3 km, celé přebory zahajoval a první titul jsme tak mohli slavit hned po první disciplíně. Je neuvěřitelné, že všech 15 kol držela Nela tempařsky ve 3 vteřinách a stala se zaslouženě přebornicí ZL kraje.

Stela Janků – se postavila na start běhu na 150 a 300 metrů a k nim si přibrala svou tradiční disciplínu – kouli. Ještě v pátek na tréninku škemrala, jestli by nešlo zrušit běh na 300 m. Nešlo. Nakonec si na něm doběhla v novém PB pro 6. místo a výrazné posunutí os. rekordů předvedla i ve zbylých disciplínách (150 m o 4 vteřiny, koule o půl metru)..

Gába Kmeťová – zaběhla parádně hlavně překážky a jen díky časovému pořadu disciplín nemohla nastoupit do B-finále a svým časem z rozběhu brala nepopulární bramboru. V koulařském sektoru vyvrhla osobáček a když začne posilovat ručičky místo věčného kopání do balonu, tak ho příště vyvrhne zase.

Denča Kučerová – se předvedla stejně jako Gábina nad překážkami a ve výškařském sektoru. V překážkách se probojovala do C-finále, což stačilo na konečné 6. místo a super osobák a ve výšce pokračovala ve stejném duchu. Osobní rekord 142 cm a stříbrná medaile. Přeskočila ji jen sestřenice z Holešova (a když je to v rodině, tak nám to neva).

Bětka Kunovská – jeden z našich benjamínků začíná přicházet na to, co už trenéři vědí dávno, že bude skvělá na středních tratích. Vyzkoušela si 150 a 300 a k tomu oblíbenou kouli. Tři starty, tři osobní rekordy a na trati 300 metrů 5. místo.

Sofča Lekešová – Sofan asi tuší, že se ze skupiny mílařů už jen tak nedostane. Hodně dlouho váhala mezi během na 800 m a 1500 m a zvolená patnáctistovka jí nakonec vynesla titul přebornice. K němu přidala ještě v os. rekordu slušné 8. místo na 150 m.

Maty Macka – absolvoval svoji první halu v našich barvách. V dálce musíme zapracovat na rozběhu, ale postup do finále a 6. místo je úspěch. Na sprintu si zaběhl osobák a nejlepší výsledek si schoval na půlku. Po 4 kolech na dráze vybojoval 3. místo a rozšířil klubovou medailovou sbírku.

Seba Macka – si stejně jako brácha vyzkoušel svoje první velké atletické závody. Úvodní 3 kiláky mu sice úplně nesedly, ale dokázal na nich vybojovat bronz, přidal osobák na sprintu a titul vicemistra ve skoku vysokém. Zapracujeme na technice, ať je z toho příště zlato.

Ála Martincová – je dalším z benjamínků naší výpravy a původně byla přihlášená na běh na 150 a 300 metrů. Pak přišel nápad, jestli by si stejně jako Sofie nechtěla vyzkoušet běh na 1500 metrů, který sice zkoušela jen 2x v životě, ale byla to jedna z příležitostí zjistit, jestli nemáme v týmu dalšího budoucího mílaře. Máme. Ála běžela skvěle takticky, fantasticky rozvrhla síly, vylepšila si PB o 1 min. a 7 vteřin (!!!) a finišovala za Sofanem na 2. místě.

Eliška Masaříková – může kvůli zdravotním omezením absolvovat pouze kratší nabité běhy a povedla se jí hlavně třístovka. Odvezla si z ní 7. místo a k němu dva osobáky.

Domča Purč – chodí teprve od září, tak zatím hledáme, co ho bude bavit. A postupně se také musí skamarádit s tretrami, které dokážou ještě před závodem způsobit nejedno zranění. V dálce se nemohl srovnat s rozběhem, takže zaznamenal jeden platný pokus a 12. místo, na 150 si zapsal osobák a ve výšce si vylepšil PB o 1 cm, což ho vyneslo na 4. místo.

Denča Řezníčková – nechtěla kroužit po dráze příliš dlouho a zvolila si jako hlavní disciplínu půlku. Byla nalosovaná do nejrychlejšího rozběhu, kde v novém PB proťala cílovou pásku na 3. místě a tam naštěstí zůstala i po všech zbývajících rozbězích a cinkla nám tak další medaile. (Vzkaz pro maminku – ne, nemohla zrychlit, PB znamená osobní MAXIMUM).

Klárka Sehnalová – se nejdřív rozeskákala na výšce a plynule přešla do dálkařského sektoru. Hned první skok – hned osobák a postup do finále. Druhý skok opět osobák a posledním skokem doletěla pro další PB do vzdálenosti 460 cm (nový klubový rekord) a pouhé 2 cm ji dělily od pódiového umístění. Chuť si pak dokonale spravila na trati 1500 metrů, kde rozhodovala cílová fotografie, která udělala z Kláry novou přebornici ZL kraje – jak jinak v osobním rekordu.

Julča Tlachová se nejdřív představila na překážkách a stejně jako Aďa postoupila ze 4. místa do A finále (tříkrokový rytmus a PB pod 11 s.). A protože každý ví, že medaile je lepší než brambora, tak ve finále zabrala, posunula osobák na 10,61 a stala se vicemisryní kraje. Následně se přesunula do výškařského sektoru, kde jsme doufali v nějaký super výsledek. Ten nakonec sice přišel, ale nejlíp víme, že když závodník málem shodí základní výšku a na některé postupné nabíhá i natřikrát, tak asi není ve své kůži. Ještě že má Jula srdce bojovníka, nevzdala se a výkonem 140 cm si zajistila další titul vicemistryně kraje.

Poslední závod, kterého jsme se na Přeboru zúčastnili, byla štafeta žaček na 4×200 metrů. Bohužel se neobešla první předávka bez pádu a i přesto holky závod nevzdaly, doběhly na 5. místě a za sebou nechaly další 4 štafety ze ZL kraje. I takové věci ke sportu patří a to, jak rychle se z toho oklepete, z vás udělá lepší a silnější závodníky.

Děkujeme všem atletům za úžasný zážitek, pořiďte si do příště hodinky, ať jste včas v sektorech. Děkujeme rodičům, prarodičům, sourozencům, za pomoc s dopravou, za skvělou kulisu, kterou nám v hale připravili, za fantastické občerstvení, které nám dodalo energii. Díky trenérům za trpělivost, utírání soplíku a slziček a čas, který dětem věnují.